Vzhledem ke stavu naší hrací plochy, kterou už nelze nazývat hřištěm, jsme museli přesunout zápas se Rtyní do Oseka. Hájští se sešli v mimořádně velkém počtu a dresů byl jen omezený počet.Je potřeba zde na úvod poznamenat, že například vinou špatné komunikace došlo k tomu , že hráč Fujava dobrovolně předal svůj dres jinému hráči a to jen proto, že s ním trenér včas neprobral záměr a smysl střídání. Na druhou stranu by měl tento hráč pochopit že svým jednáním oslabil náš tým a že velikost hráče se neposuzuje množstvím odehraných minut , ale předvedeným výkonem, kterým se prezentuje na hřišti .Tak to jen na úvod a teď už konečně k samotné hře. A sakra, co teď s tím, jak popsat to co hráči na hřišti min. v první půli předváděli. No tak jo, bla bla bla bla bla bla a hele co to je za rámus, "Háj do toho nebojte se ničeho" co to je za předpotopní skandování, zraky všech se upínají ke vchodu, ze kterého se valí hájští hasiči i se svými popěvky. Klobouk dolů, to jsme tedy nečekali a navíc přidali Mexické vlny, které oživili trochu nudný průběh zápasu. no a už tu byl konec prvního poločasu, ale přeci, krásná práce pomezního rozhodčího. Kdyby byl na jeho místě nafukovací panák, vyšlo by to na stejno. Možná by mohl dělat rozhodčího ve vodním pólu, protože tam si s ofsidy taky nikdo neláme hlavu. Druhý poločas přinesl přeci jenom nějaké oživení, ať už to byla agresivní hra soupeře, který nám vyřadil ze hry Řezáče, nebo i pár předvedených šancí.Především Brunclík byl v několika loženkách, ale jeho hůlky nedávali balónu dostatečnou razanci a tak se stávalo, že míč zastavil i jitrocel prorůstající v trávě. Škoda že alespoň Kastlova střela neskončila v brance Rtyně. A tak zápas dospěl až k penaltovému rozstřelu, ve kterém byl lepší soupeř. Plichta byla nakonec spravedlivá a bod navíc pro hosty už nás nemusí tolik mrzet.
