Na včerejší den byl naším trenérem domluven trénikový fotbálek.Sraz byl určen na 14:00 a většina účastníků přišla na čas, až na některé opozdilce.Pro nezpůsobilost terénu na našich hřištích, jsme tak využili pohostinnosti oblíbeného "plácku na Batlíku", na který jsme se přesunuli mírným poklusem a rozehřály svá ztuhlá těla.Aha tak omyl, prý jsme většina jela auty a jen několik jednotlivců si protáhla svaly během.Tak se na mne nezlobte, bylo to přeci jen včera a paměť už tolik neslouží :-) Po spravedlivém rozdělení hráčů na zkušené (9) a mladé (8), jsme se s nadšením začali oddávat této krásné hře.Mládí v tomto tréninkovém zápase bylo zastoupené takovými borci jako Homolka,Řezáč,Ulehla,KubásekS,Staněk,Brunclík,MoldavčukL,KubásekM, a ti doslova vlétli na náš tým, složený ze zkušených hráčů a to Zajpt, Nohejl, MoldavčukV, Kadeřábek, Havelka, Šlechta, Balog, Svoboda, KubásekS (trenér). My jsme je ale nechali hezky "vycukat" a stále udržovali skóre na rozumné míře.Od stavu 5:5 se ale začalo zkušeným více dařit a začali sypat branky do sítě mladých a jen trenér jich dal osm.S jídlem rostla chuť a tak branek neustále přibývalo a naši mladí začali být stále více ve stresu.Roman Ulehla, který se neohroženě postavil do branky a kterému chlapci dali hned od začátku přezdívku Bufon, si navlékl krásné bílé rukavice a tyto nezměnily barvu ani na konci utkání.S míčem se mnoho nepotkal a mezi mladými bylo slyšet často narážky typu "to je díra" anebo, "kdyby v naší brance nikdo nestál, je to to samé".Roman jim po zápase řekl, že se jim na to příště vy...re a chlapci tento závazek přijali s povděkem.Skóre neustále narůstalo, ale našim mladým se už nepodařilo dohnat propastný rozdíl.
To, že nás sledovalo i mnoho zahrádkářů z jejich blízké kolonie, mělo na konci zápasu pro některé z nás (včetně mne) šťastný konec, protože jak se ukázalo vybíraly si mezi námi brigádníky pro podzimní kopání brambor a okamžitě s námi uzavřeli smlouvy.Příjemně zmučená těla jsme poté posadili do naší hospůdky a ještě dlouho do noci jsme se plácali po ramenou a notovali si, jak jsme jim to pěkně nandali.Tak zase někdy, ahoj.
